
      
      
      
        
Ti ke, in: Eichler, Karel: Poutn msta a milostiv obrazy
na Morav a v rakouskm Slezsku. st djepravn a popisn. st prvn, Brno 1887, 
s. 185201
        
-------------------------------------------------------------------------------
      
    





9. Ti ke

   nad Chudicemi u hradu Veve ve farnosti ebnsk.

I. Zprvy a do r. 1784.

   Potky tohoto msta poutnho jsou zahaleny
v nejistotu. Nelze uriti, kdy zaloeno bylo. Po
vsti vypravuj, e vystavna byla v tch mstech
kaple hned tehdy, kdy se poalo kesanstv
v zemi iti. Pozdji pr byla od neptelskch
Uhr sboena, po delm vak ase zase ze deva
znovuzbudovna a od sv. Hyacintha, ka svatho
Dominika, na potku 13. stolet vysvcena. Nej
star spolehliv zprva o mst tom zapsna
jest v domcm protokolu fary Veversko-Bytysk,
ku kter Chudice jako i Sentice od r. 16841707
pidleny byly, nemajce v ebn, kam by byly
psluely, vlastnho duchovnho sprvce.
   Tehdy byl farem Veversko-Bytyskm vten
v kadm ohledu mu, Valentin Jestabsk, *)  peliv
otec chudch, zbon a horliv knz i piln spi
sovatel a od nho pochzej zprvy, kter nm
sdluj, e u Tch k stvala kaple sv. ke.
tme jeho zpisky:
   Popis kaple sv. ke na kopci nad ddinou
Chudicemi na panstv Veverskm stojc, kdysi
poutmi, zbonost lidu, milostmi zzrak proslul
 jak zejmo jest ze veobecn povsti a stnho
pedk podn , kter z tche pin nyn od
r. 1686 pon novho nabvati jmna a vhlasu.
   I. O potku a st kaple. Kaple, vbec
sv. ke zvan, jest star, cel devn, stavby
jednoduch, na kopci dosti vysokm nad ddinou
Chudicemi na panstv Veverskm v lesch vysta
ven. Dvj obyvatel Chudic nechtli ji na tom,
kde stoj, kopci stavti, nbr asi v tom mst,
kde nyn obecn pastouky jsou, a koupili a pi
pravili devo a jin potebn vci. Avak ejhle!
kdy vystavli njakou s a na druh den pili
v dle pokraovat, nenali ani co bylo hotovo,
ani ostatn stavivo. A kdy byli po del dobu
zmizel pedmty marn hledali, domnvali se, e
nen vl Bo, aby co budovali, a tak ustali od
dla a upustili od svho myslu. Po nkolika ne
dlch jeden z nich vystoupil na kopec, a to dv
a jin stavivo vechno tam nalezl i poznal a
ihned jinm o tom zvstoval; kteto pesvdive
se o divu, soudili z nho, e je vl Bo, aby



-------------------------------------------------------------------------------
   *) Zemel r. 1719 v st 89 let, byv farem ve V.
Byt. plnch 53 let. Jeho podobizna tamt se zachovala
na fae. Narodil se v Mor. Ostrav.
-------------------------------------------------------------------------------


stavli tam, co tak uinili, z tho staviva tam
peneenho. To vypravovali mi sta obyvatel
z Chudic r. 1682, kdy jsem po pvodu kaple
ptral, e to slchali o pedk svch. Od toho
asu posvtn kapli pibvalo povsti a ozdobnosti.
   St jejho dozvdti jsem se nemohl, avak
staroitnos dokazuj ponkud nemnoh podpisy
poutnk, kter na bvalm hlavnm olti, nyn
na prav stran v kapli stojcm, ervenou kdou
latinskou e napsny jsou: Na tomto mst byl
Jan Trnka z Brodu r. 1542. a druh takov pod
pis: Zde v nejhlub ct prodleli Albert Lobec
a Anna, z Bytyky, r. 1553. A tak na hlavnm
olti je kmen mramorov bl, na nm dltem
vytesno jest ve tech adch starmi psmenami
toto:
   Anno Domini MCCCCLI (Lta Pn 1451).
   Bohuslaus de Lomnitz (Bohuslav z Lomnice.)
   Tet dek nedovedl jsem pesti.
   II. Poloha msta, dub. Na kopci jest po
loha pjemn, lesy se vech stran obklen a ni
koho nen, kdo by si v n neliboval. Nebo vystu
pujc na horu, jakmile vzhldnou posvtnou kapli,
tchou jakousi prodchnuti a ku zbonosti pohnuti
bvaj. Stoj tak dub velmi letit a objemn ped
kapl na stran vchodn, o nm je zjitno,
e se z nho prtila va erven, krvi podobn,
kterou vu jsem j od r. 1664 po nkolik let
vdal. Nyn tci pestala.
   Pod dubem bvala zahrdka jednoduchm
plotem ohradn. Mli ji v uctivosti tak, e bylo
zakzno nohami po n lapati i dtem, modlvali
se vak v n poutnci. A docela zanikla, pece



slyel jsem o n vci podivuhodn. R. 1687 dal
jsem ji obnoviti. Pro vak dvj byla ctna
nemohl jsem se dozvdti, a tak jsem se domnval,
e se tam snad stal njak div nebo zjeven.
   III. Dobrodin ili uzdraven nemoc
zzrakm podobn.
   1. Proti zimnicm na tom mst jest pr
lk nejjistj, jestlie trpc tam pijsou nebo slib
uin. Nkolik pklad uvsti mohu.
   2. Podobn z jinch nemoc bvaj tam
prosc vyleni. Vypravoval mi ped asy p. Petr
Kotovic, m욝an a kupec Tinovsk (jen ji umel),
e dceruka jeho velmi nemocn, kdy tam byla
doneena, uzdravila se; zae Petr pkn drky na
ono msto poslal, kter tam dosud se nalezaj.
   Jan Niuxa, sldek kltera Tinovskho, dlouho
nemocn, navtviv ono msto ozdravl; dcera jeho
nyn v Bytyce je provdna.
   Ji Picka, tak Koryanem nazvan (ji
zemel) z tk nemoci tam najednou se pozdravil,
kdy byl Boha pokorn za zdrav vzval.
   Lta Pn asi 1687 slib k tomu mstu uinivi
Jej Jasnos pan Fargaov, baronka (tit.) z ne
moci smrteln vyvzla; kter pak na znamen
dobr a vdn mysli mimo znan obnos penz
sama osobn kapli t obtovala kalich s patenou,
cel vnit i vn pozlacen, dla pknho a ceny
50 zl.  Tak pan z Hoffern, krlovsk fiskus
moravsk, uiniv slib r. 1705 ku kapli na smrteln
posteli, uzdravil se.  Jan Novotn, pedstaven
hradu Veve r. 1691 s manelkou v nemoci levy
poctili ten den, kter dali v kapli mi svatou
slouiti.
   3. I slep tam zraku nabyli, jako: jist
mladk z Uher; pak Anna, manelka Jana Pochva
lovskho, toho asu myslivce Laaneckho, jednoho
oka v lese udeenho zrak zase doshla; po tch
Vt, soukennk Tinovsk, na star lta naprosto
oslepl, zde vykonav pobonos prohldl, e bez
vdce vrtil se dom.
   4. Vt vci pak se tam udly, jak jsem
doslechl, toti: otec svrchu jmenovanho Jiho
Picky slyel na slavnos sv. ke v kapli andlsk
zpv a Luk Hjek z Rozdrojovic na Narozen
Pn, kdy ku kapli piel, a byla zavena, vidl
pr v n slouiti slavnou mi sv. a slyel pr v n
pelbezn zpv doprovzen troubami a bubny, a
cel tm ustraen pr zbaven byl sil, e padl a
zstal leeti, a se slavnos skonila. *) 
   5. Tyto vybranj ppady zaznamenal jsem
na pamtku, vynechav mn dleit, jako: o dst.
p. Janu Jakubu Jekovi, fari Stelickm; o m
pbuzn Judit; o p. Janu Jim Stiglmeyerovi,
druhdy hejtmanu Veverskm; o jist pann z Brna,
kter slibem ku kapli uinnm osvobozena byla
od padoucnice; o Matoui Kozlovi.
   Dal zprvy a se hledaj u dp. dkana Lom
nickho a jeho kaplana ebnskho, **)  pod jejich
pravomoc je to posvtn msto.
   A sem jde vypravovn fare Jestabskho.
Podali jsme je u pekladu skoro doslovnm, zm



-------------------------------------------------------------------------------
   *) O podobnch zjevech ve starch dobch vypravuj
si v Chudicch dosud.
   **) V ebn je ve farnm domcm protokolu popis
Jestabskho doslovn opsn. Sdlil Kr. Sohn, far e
bnsk.
-------------------------------------------------------------------------------


nive jen k vli pehledu sten podek v uve
dench dobrodinch.
   Z doby t zachovala se jet zprva, e v druh
polovici XVII. stolet mnoho poutnk ke kapli
chodvalo a mezi nimi, e ji navtvovali i flagellanti,
to jest kajicnci, kte se na pokn za sv hchy
mrskali.
   R. 1764 prohlela kapli crkevn kommisse,
bezpochyby pi kanonick visitaci. I shledala, e je
kaple prastar, sv. Ki zasvcen. V n pak mimo
kazatelnu nalezla tyry olte  sv. ke, sv.
Jana Nepomuckho, sv. Vclava a Matky Bo.
Odpustky, ktermi kdysi byla obdaena, ji zanikly
(byly bezmla jen na as povoleny). Kadoron
vodn tam bval na sv. Vclava prvod z farnho
kostela v ebn a odbvny v kapli slavn sluby
Bo.
   T rok 1764 zapsal Vev. Bytysk far, Vcl.
Jos. Wolf do farnho protokolu str. 470: R. 1764
Anna Dorota, Valentina Germana, vojka proslulho
pluku knete Hildburghausena manelka, odpi
shnuvi se Luternstv a vyznavi zde vru kato
lickou, jsouc zimnic posten, hledala v kapli
sv. ke pomoci a navtvivi ji, brzy na to ji
ztratila. Co na es svou knskou dosvduji.
   Rozkaz csae Josefa II. z r. 1784, aby poln
kaple byly zaveny a sbourny, zastihli i kapli sv.
ke. Stavivo z n rozprodno nejvce Chudickm.
Jmn kaple v obnosu 1395 zl. (?) bylo prostavno
ve vi farnho kostela Veversko-Bytyskho. Sochu
P. Marie bolestn s jednoho olte koupil pr jaksi
Slezk z ebna a daroval ji pozdji do farnho



kostela, kde posud se nachz. Kam se dostaly
olte, nen znmo; zvonek je v kapli Sentick
(pelit).
   A kaple byla sboena a dnes nikdo se na ni
nepamatuje, zachoval se pece obraz jej. Dal jej
vymalovat bezpochyby hrab Sinzendorf ped zru
enm. Na rmci obrazu je znak barona Mundyho.
Nachz se nyn ve farnm chrmu Pn Vev.-
Bytyskm a byl kostelu ku prosb tamjho
venho kupce Dominika Kove darovn od
barona Mundyho, majitele panstv Raickho,
ped tm hradu Veve. Baron V. Mundy myslm
obraz nael na hrad Veve, kdy jej od hr. Sinzen
dorfa r. 1802 koupil a jeho syn Jan vzal si ho
do Raic, kdy se tam r. 1830 sthoval. Uprosted
obrazu stoj mohutn dub dvojk, pod nm je za
hrdka. Jej plot z loutek do zem vraench a
silnm proutm na p propletench. V levo stoj
kostelek jednoduch s ervenou vkou a inde
lovou stechou; byl pr ze deva na kamennch
zkladech. Pozstv z lod a presbyte; vka
je nad lod. Do lod vedou jedny dve z prel,
druh se strany prav, epitoln, v n je tak jedno
okno; do presbyte takt jde okno. Dle, v levo
od kostelka, stoj erven k (bez tla); druh
(t bez tla) vt, v horn tetin ble, v dolnch
dvou erven naten, nachz se na pravo od
dubu asi v te vzdlenosti od dubu jako lev.
V pozad znenhla dol se kloncm roztroueno
jest nkolik malebnch skupin stromovch. Krajina
malovna jest se strany jin a osvtlen m
se strany zpadn. Dole na obraze jest npis:
H. Kreutz zu Achhorn geherig; to jest: sv. k



k Veve patc. Letopoet a jmno male nen
udno.
   Po sboen kaple oznaeno jest msto posvtn
temi ki.

II. Zprvy z naeho stolet.

   Ze stolet naeho sdlujeme tyto zprvy, jich
se nm sten dostalo od sprvce Veverskho
Fr. Stefana, Jana Matouka, uitele Chudickho,
a Edvarda Mhlbachra, obana tamjho.
   Kdy ke na kopci setlely, dal baron Jan
Fr. Mundy, majitel Veve, 18. srpna 1825 farnmu
adu v ebn revers, e dva z tch k na
vlastn traty zbuduje a e je i nadle v podku
udrovati bude.
   Dne 16. kvtna 1827 dala obec Chudick
revers, e onen (tet) na cest sten k Vever
skmu zmku ped les (to jest na onom mst,
kde ped asy ona kaple sv. ke stla) postaven
velk k devn s plechovou figurou (a sice na
pravo podle onch dvou od barona Mundyho re
versem ujitnch) vdy zachovaj a kdyby asem
zajti nebo njakou zkzu utrpti ml, zase na to
msto ku veobecn pobonosti nov na obecn
traty postaviti daj.
   Od t doby zstalo ve pi starm, jen e se
pout, kter od zkazu csae Josefa II. ochably,
zase rozmnoovaly. Hojn ta nvtva a zbonos
poutnk, z nich mnoz po kolenou lezli okolo
k, vzbudily v manelch Josefovi a Katein
Stoupencovch z Chudic . 17 dosud ijcch z
slinou mylnku, aby dali na sv traty od Hrze
(u bvalho rybnka), kde nkolik domk k Chud



icm pslucch soj, a na horu ke tem km
poditi kovou cestu. Kdy se s myslem svm
pronesli, zalbil se i jinm obanm Chudickm,
tak e se o 14 zastaven 14 majitel grunt roz
dlilo a kad jedno postaviti chtl. Tm bylo
umonno, e msto zamlench pouhch dubo
vch sloup s obrzky, mohla vyvedena bti k
ov cesta o zdnch kaplikch. Veversko-Bytysk
stavitel, Eduard Svoboda, rodk Chudick (t,
jen pozdji pesdliv se do Brna, stavl Besedn
dm, a r. 1886 v Brn zemel) udlal nkres
k tacm a r. 1856 z jara s prac poato; obrzky
vymaloval Jos. Pallas z Vev. Bytyky. Kdy pak
bylo ve hotovo, vysvcena po nch Kov cesta
od ebnskho fare, Jekovskho, za ohromnho
nvalu okolnho i vzdlenho lidu.
   Vrchnos Veversk ochotn dovolila ty ka
pliky, je vtinou v lese panskm stoj, tam
zbudovat a lesn pru z Veve, Opoleck, jen
se zslunho dla t vele ujmal, dal lesem pro
sekati ir a rovnj cestu, a na hoe msto kolem
sv. k urovnati, roziti a katany vyszeti.
A ve dlno spojenmi silami, pece hlavn z
sluha zstala manelm Stoupencovm jak pojatm
plnu tak nejvtmi penitmi obmi.
   Domovn sla v Chudicch, jich majitel
pevzali vystavn a vydrovn kov cesty, jsou
ponaje od prvnho zastaven do 14.  nsle
dujc: . 56, 9, 15, 16, 21, 20, 24, 30, 25, 8, 7,
17, 10, 18.  Kad slo tedy star se o svou
jednu kapliku.

III. Studnka.

   T rok 1856, kdy kov cesta byla vyve
dena, vystavl majitel dolnho mlna Veversko-
Bytyskho, Josef Kotovic, kapliku nad pramenem
vborn vody, ve leb, jen thne se skoro sou
bn s kovou cestou. Do kapliky dal obraz
P. Marie Pomocnice; pod n je vyzdna studn.
Kotovic tak uinil z vdnosti k Bohu za tak
vzcnou vodu, nebo on sm jin nepil a do sv
smrti. Zemel dne 14. dubna 1862 v st 79 let
zachladiv se pi jarn povodni.  Tak se vy
pravuje, e pr se tam zjevila P. Maria.

IV. Popis posvtnho msta.

   Koncem kvtna r. 1886 vydali jsme se s uitelem
Vev. Bytyskm, Fr. Tlachem, ke sv. Tem Km,
abychom msto zevrubn prohldli a popsali. V
sledek vychzky byl nsledujc:
   tace ponaj hned nad Chudickou Hrz
na obecnm pastvisku, na nm stoj prvn tyry
u cesty po obou stranch vyszen divokmi ka
tany. Pt zastaven u nalz se v nzkm lese
bukovm, jen pokrv cel poho. Chodnk je
irok a pohodln a stoup jen znenhla a k 9. taci;
od 9. do 11. je kus prudkho, drsnho, kameni
tho kopce: dal tace u jsou na vrchu jen ne
patrn stoupajcm u cesty hladk. Jednotliv
tace jsou od sebe asi 30 sh vzdleny.
   Kapliky jsou udrovny v dobrm stavu a bvaj
skoro kadoron ble oleny; proto jsme na nich
nenalezli skoro dnch jmen a prpovdek, tukou
psanch, ktermi si poutnci srdce ulehuj.
   V kad kaplice je obrzek na plechu ma
lovan a pod nm dubov kek.
   Od poslednho zastaven pijde se k mtin.
Lze snadno poznati, e ruka lidsk ji upravila.
Kruh 30 krok prmru majc je vodorovn
srovnn tm zpsobem, e po doln stran naveeno
hlny a narovnn kamenn tarsek, na horn pak
odkopno zem.
   Ti kroky od tto obruby kruhu do vnit, je
druh men kruh, jej tvo 15 katan kolem vy
szench (jeden z nich schz). Jeden katan od
druhho vzdlen jest 6 krok; u ten kruh tedy
m v objemu 90, to jest tikrt ticet krok.
   Uprosted kruh stoj rovnou adou ti er
ven ke a zbytky dubu.
   Postavme se a obrame se obliejem ku k
m a prohldnme si ty tyry pedmty. Pedevm
jest npadno, e vechny ti ke pedstavuj
Krista, a dn lotry s Kristem umrajc.
   1. Prostedn k, od nho k zevn obrub
kola je 15 krok, je ze vech nejmen. Stalo se
to bezpochyby tm, e spodek jeho uhnil a zbytek
byl hloubji do zem vsazen. Na ki vis plechov
figura Krista, pod n obrzek P. Marie t na
plechu malovan. Pe je ozdoben pedmty k obti
a smrti na ki se vztahujcmi; jsou na nm
vyezny a omalovny: 30 stbrnch, srdce s 3
heby, kalich s hosti, ti kostky, klet a kladivo,
rej a pantok, 2 kop s umrl hlavou. K m
Letopoet 1861, vka obn 3 a tvrt metru.
   2. Lev stoj vzdlen 7 a pl krok, m t
plechovou figuru Kristovu a nad n na plechu ma
lovan vnec. Na prav bon stran vyezno jest:



olivov ratoles, srdce plpolajc, dtky a p,
hvzda, halapartna s kopm a dbn; na lev:
kyj, ruka, srdce meem proklat, dtky s metlou,
hvzda, me a ebk, a ndoba ozdobn na drahou
mas. Letopoet nen vyryt.
   3. Prav, Chudick obci patc k, s ple
chovou figurou a vncem, vzdlen jest od prosted
nho tak 7 a pl krok, tak e oba ty bon
ke od sebe jsou 15 krok vzdleny. Pod Kristem
nalez se plechov obrzek P. Marie se srdcem,
je meem jest probodnuto. Pod obrzkem je
tverec jedn stopy, v jeho stedu vyezn jest
kalich s hosti a na jeho obrub se nachzej
jako mal ozdbky: kop, ebk, ndoba na ocet
smen se lu, metla po lev a houba na ttin,
kladivo, klet, ti hebky a bi po druh stran.
V zadu je rok 1849.
   Bon ke maj pes pt a pl metru vky.
Na vech tech jsou lucerny, abyc v nich rozaty
mohly bti lampiky s olejem.
   4. Dub i vlastn zbytek dubu stoj vprostedku
ped prostednm a levm kem. Trosky jeho
dokazuj, e je prastar, a jsa na jednu stranu
nahnut dosvduje tm, e bval dvojkem. Kdy
pozbyl bratra, nelze udati.
   Je to kus pn, asi 10 metr vysok, ji (od
20 let) such a ervy proran, dut a uvnit
prchniv, po jedn stran (kde bval jeho druh)
oteven a dole u zem namnoze drav, rozpukan
a chatrn, tak e zd se, jakoby dnov jeho byly
stni. Na vrchu z nho tr haluze, na koncch
uezan; jedna mohutn haluz je vylomena. Na
vrchu po dvou stranch je jet nco kry, dole



ji lid oezali na podkuovn. Na severn stran
je omen. Na pni zavena je lucerna a mal, e
lezn kek lit s nmeckou modlitbou; tak jsou
do zaraeny hebky (na nich bezpochyby visvaly
zslibn drky) a pipevnna nebo do skulin a
drek zastrkny obrzky, vlasy a podobn vci;
uvnit stromu le hadry z chorch d, vlasy,
kamen a jin pedmty.
   Pe m v objemu: u zem  asi 71/2 metru,
u vi jednoho metru  53/4 metru a u vi 2
metr  41/2 metru.
   Po zahrdce nen ani pamtky;  stvala
pod dubem; podobn po kostelku, jen tam stl,
kde nyn k Chudick.
   Na p pes kolo, vedle tch t k vede
pinka z Chudic ku hradu Veve; do zadu za
kruhem odbouje cesta k Jinaovicm, t k Roz
drojovicm a dle k Brnu.
   Asi sto krok na pravo, nad pinou k Veve
vedouc, mme jet tvrt osaml k v hout,
Chudickm patc. k se tam u sv. Eustachia
a lid si vypravuj, e snad nkter majitel Veve
na hon pronsledoval la a kdy ona na to msto
dobhla a se obrtila, e mla nad elem k. *) 
Zd se vak, e tam stranou byl do zem zastren
nkter zprchnivl k od dubu, aby tam pln
shnil; pozdji vak msto to u kem trvale
zasvceno.

V. Rozhled po okol.

   Smrem k Brnu a Kumu thnou se rozshl
lesy po hbetech dosti vysokch hor. Na zpad,



-------------------------------------------------------------------------------
   *) Viz legendu o sv. Eustachiu na den 20. z.
-------------------------------------------------------------------------------


vyjde-li z lesa na str s volnm rozhledem (nad
mlnem), pekvapuje rodn kotlina, uzaven
k Lankm (nad nimi se stle kou z vpennch
pec) a k Tinovu horami a lesy, k Veve pak
kopcem znenhla stoupajcm s ornou pdou. V kotlin
le uprosted zahrad Veve Bytyka s velkm
chrmem, ktr u r. 1521 mstysem byla a je
spojena silnicemi s ebnem, Lankami a Vevem.
   Za Bytykou hory prorvny jsou dvma hlu
bokmi valy; z pravho vytk eka varcava od
Tinova, z levho, v nm vidti jest prachovnu a
dle nad strn ddinu Javrek, plyne Bl potok
od Bytye. Od Bytyky varcava, pijavi pohostinn
potok, seslen proudy sv val rovinou k Dolnmu
mlnu a odrazive se o skly pod naima nohama
ubh do malebn krajiny pod hrad Veve. S m
steka naeho nade mlnem vidme v dlce 1 mle
ponkud v levo od Bytyky  Ostrovaice s ko
stelem a kou nad Zastvkou  ili Bom Po
ehnnm; v pravo za Chudicemi prokmitv mezi
stromovm ebn s kostelem a nad nm hol vrch
ebnka a dle Drsov t s kostelem.
   Nemme-li asu, abychom si zali ku hradu
Veve, jej odtud vidti nen, meme ho nejlpe
shldnouti z cesty, kter vede od Dolnho Mlna
do Vev. Bytyky.
   Hrad Veve uprosted hor a les strm velmi
malebn na skle stromy porostl, kter s jedn
strany vypn se nad varcavou, s druh nad dolm,
potkem Veverkou protkanm a v park prom
nnm. Rozshl jeho budovy dl se na doln a
horn s a jsou spojeny velikolepm mostem
o jednom oblouku. Devt v (jedna se nedvno



stila) jej zdobilo, tak e se k podnes: Na
Veve devt v, kdo nev, a tam b. Hrad
je jako letn bydlit ndhern zazen.
   Jmno jeho slu odvozovati od jmna zvete
vevery ili veverky. O zaloen jeho vypravuje se
tato bje: Brnnsk kne Kunrat r. 1059 pro
nsledoval na lov v tomto kraji jelena a na vrchu,
kde hrad nyn stoj, unaven si odpoinul; tu psi
jeho v blzkm kov zaali tkati; kne domn
vaje se, e njak zv se bl, vysko, spch
k tomu kov, ale vid, kterak psi ze starch dub
mnostv veverek ze hnzd vyplaili, tak e tmi
zvtky stromy se jen hemily. Kne, jemu les
nat krajina velice se lbila, umnil si hrad zde
zaloiti a jej podle mnostv veverek zde nalezench
nazvati Vevem.
   Hrad zajist jest prastar. Jeho slovansk
jmno dosvduje, e zbudovn byl dve, ne
v echch a na Morav nastala moda, novo zalo
en hrady nmecky pojmenovati anebo star esk
jmna hradsk nmeckmi nahrazovati. Pochz
z dvj doby ne z konce 12ho stolet, a zaloen
byl od zempn. Spravovn byl od kastellan ili
purkrabch. Rozshl byl obvod, jen k nmu patil
a vnos z jeho les, kter se thly od Brna (pi
sarky) po hbet hor podle varcavy na jedn stran
a k Rosicm, na druh pak a k Tinovsku, byl
a dosud jest velmi znan.
   O osudech hradu vme mlo. Njak as po
smrti Pemysla Otakara II. byl v zstavu dn; ale
od markrabte Karla (napotomnho csae Karla IV.
Otce Vlasti) byl zase vyplacen. astji sdlel na
Veve jeho nstupce, markrab Jan. Ze stolet XV.



zprvy o hrad nejsou zarueny, na p., e Tboi
r. 1428 ho ztkali.
   Potkem XVI. stolet hrad peel z rukou
zempn do majetku soukromho. Z majitel na
potomnch uvdme: svob. p. Tyffenbachy, (1609
1670), za n bylo hradu r. 1643 a 1645 od vd
marn dobvno; hrabata Sinzendorfy (do 1802) za
jejich panovn byl r. 1745 od Pruk pln
vydrancovn; svobodn pny Mundy (do 1830); kte
zbohatli soukennictvm; krlovskou vsos, prince
Gustava Vasu, barona Sinu (knete Ypsilantiho) a
od r. 1881 barona Hirsche-Gereutha.
   Ve hrad je kaple sv. Vclava (pvodn sv.
Prokopu zasvcen), kterou markrab Jan (1350
1375) pi svm pobytu na Veve bohat nadal,
take u n zvltn kaplan ustanoven byl u asi
do konce XV. stolet. Nyn se v kapli sluby Bo
nekonaj, protoe majitel panstv Veverskho, po
naje Gustavem Vasou, nebyli katolci. 
   Nedaleko od hradu na rovin vidti jest osa
mlou kapli Matky Bo, na bvalm hbitov.
M se za to, e kaple ta bvala pvodn farnm
chrmem Bytyskm a tak a do r. 1841 vichni
farnci na jejm hbitov pochovvni byli. Dle
stavebnho slohu jejho soud znalci, e pochz
nejpozdji z XIII. stolet! Na hlavnm olti je
obraz Matky Bo, (ern  sv. Luksk), jen
chovn byl vdy u velik ct.

VI. Poutnci.

   navtvuj sv. Ti Ke po cel lto. Pichzej
bu schvln k nim, anebo se stavuj u nich na
pouti sv na Vranov a jinam, aby tu vykonali po



bonos kov cesty. Kte pouze sem putuj, po
dvaj se vdy tak dol ku kaplice P. Marie se
studnkou; kte zde se stavuj jen jako na pr
chodn stanici, jdou od tech k hned dle do hor.
   K vod ve studnce maj vm prvem velkou
dvru.
   A i ve vedn dny mnoho a mnoho process
se dostavuje, pece hlavn nvtva je na nedle a
svtky, kdy les se lidem domcm o cizm tm
hem a zpv se strn daleko se rozlh.



-------------------------------------------------------------------------------
Elektronick archiv pramenu obce Veversk Btska, 2000-2001
Vygenerovno z archivnho formtu TEI