Valentin Bernard Jestřabský

Pocházel z Moravské Ostravy z chudých rodičů, Po smrti otce šel studovat do Hradiště a posléze filozofii a teologii do Olomouce. Vysvěcen na kněze byl asi v roce 1663. Po kaplanování v Lošticích byl po dvě léta duchovním správcem ve Střelicích a v roce 1667 investován na faru do Veverské Bítýšky, kde zůstal až do své smrti, celkem tedy 52 let. Byl to velmi skromný člověk. Ráno vstával ve 4 hodiny, spát chodil v 9 hodin večer, přičemž si dával pod hlavu kámen, aby tvrdě neusnul a v případě potřeby udílení sv. svátosti se rychle probudil. Jestřabský napsal mnoho knih náboženského obsahu. Psal latinsky a česky (on říkával moravsky), první české dílo vydal v roce 1699, poslední krátce před svou smrtí. Tedy všechny jeho díla byla sepsána na faře ve Veverské Bítýšce. Fara ta ale byla v těch dobách víc jak skromná - byla pouze přízemní, do nynější podoby byl přestavěna farářem Wolfem až v roce 1769.

Spisovatel Vojtěch Martínek shledává, že zatím co české a moravské kraje mohou vykázat bohatou literární tvorbu už v 18. a 19. století a leckdy i dříve, ve starší době českého písemnictví lze zaznamenat jen jediného ostravského rodáka jako osobnost hodnou pozornosti, a to je Jestřabský. Seznam jeho spisů lze nalézt v Pamětech panství veverského na str. 164-167. Zde si připomeňme alespoň jeden spis "Vidění rozličné sedláčka sprostého, t.j. vypsání mravův a obyčejův v činův lidských". Je zcela možné, že Jestřabský, ač katolický kněz, znal Komenského "Labyrint světa a ráj srdce", který byl poprvé vydán v polském Lešně 1631.

Jestřabského sedláček prochází světem jako poutník Komenského, je doprovázen andělem, který mu ukazuje všechny stránky lidského života. Vodí ho zejména po venkově, zajde s ním do hospody, zavede ho mezi panské úředníky, vojáky i lidi prosté, ukáže mu i peklo, očistec i nebe a zvláště ho upozorňuje na chyby a hříchy, jejichž se lidé dopouštějí.

Pobyt Jestřabského v obci připomíná pamětní deska, vsazená do farní zdi nalevo od vchodu.

Další informace:

• Novák, Jan V.: O literární činnosti Valentina Bernarda Jestřábského,Časopis Musea království českého, LXIII, 1889, s. 373–386.