11. část - 2. díl

Veverská Bítýška ve vzpomínkách pamětníků - 11. část, 2. díl

Pamětník č. 28

Jméno: Zdeněk Bednář

Vzpomínka č. 1

Bombardování v údolí Bílého potoka v roce 1945.
K Mečkovu… asi 1km od Bítýšky se přibližovala Rudá armáda.
Němci byli v zákopech na kraji lesa. Byl to dlouhý úsek … od domu Oberreiterových až ke hvozdecké hájence.
Na Bílém potoce … v budově hájenky sídlil německý štáb.
Brněnské letiště ve Slatině již osvobodili Rusové … odtud vyslali několik bombardovacích letadel … měla označení "P-2". Shazovala bomby o váze 250kg.
Nálet na naši hájenku započal v místech dnešní vodárny . . . krátery po bombách jsou znatelné dodnes.
Budova samotná zasažena nebyla. Jedna bomba padla přímo před ni. Na cestu asi tak jeden metr od dřevěného plotu.
Následkem výbuchu se roztříštilo sklo v oknech. Na střeše byly rozbity křidlice (střešní krytina).
V té době tam byl hajným pan Říman.

Vzpomínka č. 2

Na "Šanghaji" ve Vev. Bítýšce.
Blížila se fronta k našemu městečku … osvobozující armáda ostřelovala pozice ustupujících německých vojsk. Začalo být opravdu nebezpečno.
Nastal čas, kdy jsme museli opustit naše domovy a hledat úkryt v údolí Bílého potoka.
Téměř všichni "Šanghajáci" se vydali do skal po pravé straně potoka, … jak se říká "Nad Práchovnu".
Konec dubna a začátek května toho roku byl hodně deštivý.
V živé paměti mám vzpomínku na hučivý zvuk šrapnelů, které nám létaly nad hlavou.
Rusové z pozic na Mečkově stříleli směrem na Lažánky ve směru ustupujících Němců.
Maminka, já, starší bratr a mladší sestra jsme pokračovali dále proti proudu … až za louku. Tam, kde nyní stojí chata pana Kameníka.
V lesní roklině jsme vybudovali další úkryt se střechou z chvojí.
Stále hodně pršelo … i do peřin. Maminka je vezla s dalšími potřebnými věcmi na trakaři.
Ráno se rozhodla, že se to nedá vydržet. Vše sbalila včetně nás děti …a šlo se domů.

Vzpomínka č. 3

U nás doma … jsme se skrývali ve sklepě, jehož vchod jsme zakryli trámy.
Bylo nás tam plno. Celkem čtrnáct.
Čtyři příbuzní z Vídně, příbuzní z Brna a naše rodina.
9. května dopoledne … směrem od Oberreiterových … přímo přes pole k našemu domu … kráčel první sovětský voják.
Ten den svítilo slunce … kvetly šeříky ...
Zelené obilí, … kterým voják přicházel, mu sahalo po kolena.
Za chvíli byla Veverská Bítýška plna Rusů.
Bílý potok oblehli po obou stranách … koupali se … byli veselí … skončila válka.

Vzpomínka č. 4

Exhumace vojáků, kteří byli pohřbeni před kostelem sv. Jakuba ve Vev. Bítýšce.
V den výše uvedené události jsem stál ve frontě na přídělové mléko na náměstí … (nyní Na Městečku) … před malým krámkem pana Svítila.
Tento obchůdek … sousedil přímo s domem Haslingerových. ( V současné době je tam vchod do prodejny Masa a uzenin firmy Steinex).
Před kostelem … v otevřeném společném hrobě pracovala řada civilistů. Byli označeni na rukávech bílou páskou. Vyňaté ostatky přenášeli do dřevěných beden, které byly odváženy do Ořechova. Tam je společný hrob padlých osvoboditelů.
Tuto skupinu hlídalo několik ozbrojených ruských vojáků.
Nezapomenutelný byl nasládlý zápach, který se šířil po celém náměstí a širokém okolí.
Během exhumace začalo krátké hlášení, které se týkalo převozu padlých vojáků.
Dva z reproduktorů místního rozhlasu byly umístěny v nejvyšší části kostelní věže.
Závěrem začala hrát pietní hudba:"Pochod padlých revolucionářů".
V tom se stalo něco nečekaného … s čím nikdo nepočítal.
Jeden z vojáků … asi nepochopil proč hraje hudba … nevím … namířil na věž kostela … směrem k amplionům … a vystřelil …
… hudba ztichla.

Vzpomínka č. 5

Ústup německé armády z Brna na západ.
24.dubna bylo Brno osvobozeno Rudou armádou.
Ustupující německá armáda ztěžovala Rusům jejich rychlý postup.
Byla podminovaná hráz brněnské přehrady. Na poslední chvíli se podařilo hráznému přerušit dráty k náložím … a tímto ji zachránil.
Betonový most pod hradem Veveří podlehl výbuchu. Němcům se podařilo znemožnit Rusům přejezd na druhou stranu přehrady.
Ze strany Mečkova probíhaly těžké boje o Veverskou Bítýšku.
Německá obrněná vozidla zůstávala opuštěna v příkopech kolem silnice z Brna do Bítýšky. Chybělo jim palivo.
Pamatuji si na dvě samohybná děla na tankových podvozcích. Byla zanechána v kopci, … tam, … kde je autobusová zastávka Jelenice. Po válce se říkalo "U tanku".

Vzpomínka č. 6

Jako sedmiletí kluci jsme měli svůj rozum … a nedbali jsme varování rodičů.
Munice a zbraní bylo všude plno.
Jeden pán ze Šanghaje měl na půdě kulomet bez závěru.
Já jsem vyměnil za dýku samopal, … který jsem před rodiči dobře ukryl.
Za potokem jsme měli ohniště a bavili se tím, že jsme do něj házeli náboje všech ráží i s kulkou …
Jen … jednou jsme "užili" náboj ráže 12,7mm …
Nevěděli jsme, že tyto náboje mají tříštivou kulku. Ozvala se velká rána, která rozmetala ohniště.
Nikdy … po této události … jsme náboje tohoto druhu do ohně nedávali.
Byly na kulce označeny červeným proužkem.

Vzpomínka č. 7

Německé granáty se vyznačovaly dřevěnou rukojetí a měly provázek. Jeho vytržením se aktivoval.
… a potom … potom … jsme jej odhodili do zákopu.
Našli jsme i ruční protitankové granáty. Ty byly větší … kvůli třaskavé náplni, která měla přetrhnout pás tanku.

Vzpomínka č. 8

Na kraji lesa nad hospodářstvím Oberreiterových stávala lovecká chata. Měla i podkroví, které mělo větrací otvory.
My … mladší kluci jsme ji zabrali, jako teritorium, které patřilo jen nám. Starší kluci
měli praky, kterými po nás stříleli, aby nás odtud vyhnali.
Do praků používali kulky z nábojů … a olovo.
My … mladší kluci jsme zabrali podkroví a ucpávali jsme před nimi … již zmíněné větrací otvory. Ano … ručními protitankovými granáty …
A do těchto … se strefovali starší kluci … doslova to cinkalo.
Až po letech nás napadlo … co vše se mohlo stát.
To bych už tady nebyl … a nevzpomínal.

Vzpomínka č. 9

Zákopy, které byly vykopány v úseku od Oberreiterových až ke hvozdecké hájence skýtaly
pro nás kluky úplné poklady.
Byly tam pásy do kulometů … ty byly plechové.
A pásy hadrové, … aby byly pro nabíječe kulometů co nejlehčí.
Dále náboje různých ráží atd.
Tak … to jsou moje vzpomínky na konec války ve Veverské Bítýšce.
Bylo mi sedm roků.