O zlém správci

To prý se stalo, když se ještě chodilo na roboty. Na hradě Veveří byl jednu dobu zlý správce a veliký surovec. Když najednou umřel, pohřbili ho, jak to tenkrát bývalo zvykem, na hřbitov u kostela blízko hradu. Ten kostel byl v těch časech farním kostelem pro Veveří a Hvozdec.

Na druhý den po pohřbu se rozkřiklo, že pana správce našli vyhozeného za zdí kostela. Lidi říkali: "To je trest za všecko zlé, co spáchal." Tak poddaní ho museli znovu zanést na hřbitov a pohřbít. Ale co na to povíte, příští den ležela rakev zase za zdí. To už se o té věci začalo vykládat po celém okolí a nikdo nemluvil o ničem jiném. Posvěcená země prý nechce přijmout tělo zlého člověka. Tenkrát se na takové věci moc věřilo.

Ale drábi zase donutili lidi, aby jej pohřbili znovu. To už si všichni mezi sebou povídali: "Ani tentokrát ho země nepřijme. Uvidíte, že ho zase vyvrhne!" Všichni čekali, co se stane - ráno ležel proklínaný správce zase za hřbitovní zdí. Taky ho potom pochovali jinam, na samý vrchol skály proti hradu, a to místo, kde leží, označili železným křížem.

Taky se v okolí povídalo, že každou noc jezdíval lesem kolem Veveří ohnivý kočár s bezhlavým kočím a za nimi běžel pes ohnivým jazykem. To prý se tam po smrti zjevoval proklínaný správce.