Hrobka rodiny Kovářovy

Většině občanů našeho městečka, kteří navštíví místní hřbitov, určitě neujde pohled na hrobku, která je zde vystavěna. Je na ní nápis Hrobka rodiny Kovářovy. Kdo to byli Kovářovi? Protože se v těchto dnech k tomuto místu váže významné výročí, tak si o nich něco řekneme.

Dominik Kovář se narodil 1.8.1805 ve Veverské Bítýšce v domě číslo 6. Vyučil se obchodníkem u kupce Wágnera v Brně. Po vyučení dělal účetního a obchodního vedoucího u firmy Karla Stammera. Ve třiceti letech se vrací z Brna domů do Veverské Bítýšky a stává se kupcem a polním hospodářem. V obojím vynikal. Aby svou činnost rozšířil, najal si na devět let panský dvůr v Kuřimi a vinopalny na panství Veverském. Jeho manželka zatím zdatně vedla obchod v Bítýšce. Občané s ním dobře vycházeli a v letech 1837-1841 ho zvolili do obecního zastupitelstva a voličstvo okresu kuřimského ho v roce 1848 zvolilo za poslance do ustavující říšské rady. Když roku 1841 vyhořel jeho rodný dům, koupil pozemek a vystavěl na jedno patro dům číslo 122, kam přesídlil se svým obchodem (stojí naproti kostelu).

Když se osvědčil při správě obecního majetku, byl v roce 1850 zvolen prvním starostou obce. Do té doby to byli purkmistři nebo rychtáři. Jeho prvním úkolem byla výstavba nové radnice, kterou obec stále oddalovala. Byla postavena v místech dnešní školy. Bohužel v roce 1910 vyhořela. Dominik Kovář nechal dále přes potok zbudovat nový mostek, na Mečkově zajistil výsadbu lesních stromků a koupil novou katastrální knihu s mapou. Roku 1857 složil úřad starosty, zůstal však ve výboru činným. Roku 1864 se stal členem školního a předsedou kostelního výboru. V témže roce nechal vystavět při kostele ve výklenku nákladný litý kříž. Nemalých zásluh si získal v souvislosti s lesy, které byly vyloučeny z obecního majetku a odevzdány osmdesáti sousedům, podílníkům. Ti vytvořili lesní společnost a roku 1873 zvolili Dominika Kováře za představeného správní rady. Usilovným zalesňováním prázdných míst napravoval chyby dřívějších obecních správců. Dominik Kovář zemřel 27. ledna 1890 na zánět plic. Bylo mu 85 let. U jeho hrobu stály čtyři dcery, jeden syn, deset vnuků a vnuček a dva pravnuci. Jeho syn Jan dal během roku 1890 vystavět na hřbitově rodinnou hrobku, kam byly přeneseny tělesné pozůstatky jeho otce Dominika Kováře a jeho manželky. Jan Kovář se narodil 16. října 1844 ve Veverské Bítýšce. Studoval v Brně. V roce 1883 byl po otci zvolen předsedou lesní společnosti, v roce 1888 se stal starostou řadového živnostenského společenstva pro Veverskou Bítýšku a okolí.

V roce 1890 byl zvolen starostou obce a předsedou místní školní rady. Byl po otci podnikavý, pracovitý a svědomitý. Koupil mlýnek (dnes Jarošův mlýn) a horní mlýn (stál v místě dnešního Hartmannu Rico). Oba opatřil moderním mlýnským zařízením. Mlýnek rozšířil o pilu a další rozsáhlé dřevodělné zařízení. Budovu horního mlýna vystavěl do dvou pater, dále zde nechal zřídit letní byty a kolem mlýna zbudoval park. Staral se o vzhled městečka, nechal vystavět skladiště pro nářadí dobrovolných hasičů, obecní opatrovnu, opravoval polní cesty, nechal vyštěrkovat cestu z Bítýšky do Hvozdce. Byl zvolen třikrát starostou obce a několikrát radním. V roce 1900 byl jmenován čestným občanem městečka. V posledních dnech roku 1906 ohlásil úpadek svého podnikání. Po vyrovnání veškerých svých pohledávek mu zůstal ještě slušný majetek. Dokonce svého života zůstává činný v obecní radě. Umírá 29.9.1913. Je také pochován na místním hřbitově v rodinné hrobce. V těchto dnech uplynulo sto let od jeho úmrtí.

Zpracovala HM
převzato ze Zpravodaje